Něco málo o šité krajce a pomůcky

Šitá krajka je krajka vytvářená jehlou a nití. Někteří si vystačí pouze s jehlou a nití, ale často se používá ještě podklad, ke kterému krajku uchytíme. Jako podklad se používá dvojité plátno, ke kterému se přišije nakreslený (někdy pouze vypíchaný) vzor (viz pomůcky).

Ukázka šité krajky, Německo 1884, fotografie © Andrew Dunn (CC BY-SA 2.0)

Šitá krajka je velmi stará, i když dnes nepříliš známá technika. Domnívám se, že je to hlavně z důvodu náročnosti výroby krajky. Je zde tlak na preciznost a zručnost. Je také poměrně časově náročná, ale výsledek opravdu stojí za tu námahu. Velkou výhodu oproti paličkované krajce vidím ve větší variabilitě tvarů a možností šitého obrázku.

Pomůcky: 

• nitě nejčastěji bílé, ale lze experimentovat i s jinými barvami
• perlovka -  na podlož i na krajku
• mouliné - jedna nitka na krajku (rozpleteme)
• len - na krajku
• vlna ....
  
• trhací nit – tenká, nepříliš pevná nit, ale lze ji nahradit i stehovačkou (v případě krajky z velmi tenké nitě stehovačku rozplést na jednotlivá vlákna)
• jehly č. 11 – nejjemnější, jaké lze sehnat u nás, nebo jemnější z ciziny; podle materiálu lze použít i silnější
• ostré špičaté nůžky – zpackaná krajka se nepáře, ale rovnou vystřihuje 
• podklad (dvě varianty)
• Novější způsob
• samolepící průhledná folie - na potažení kresby na papíře; odpadá vypichování vzoru; lze použít jen jednou
• Tradiční varianta
• celastik nebo knihařské plátno – pro světlé krajky tmavé plátno, pro barevné je lepší plátno světlých barev; lze použít vícekrát
  
• bílá tuš a pero – na kreslení linek podlože; lze s úspěchem nahradit gelovou bílou fixou
  
• vypichovátko – stačí jehla zabodnutá do již vyschlé fixy; já mám „profesionální“, koupené na krajkářských trzích
  

• kus plátna – docela postačí kousek starého prostěradla